Samy ženy nás přesvědčují: Jde to i jinak

středa 16. prosinec 2009 13:46

•  Středa 16. prosince 2009. Nevlídné mrazivé dopoledne. Nastupuji  s paní Stejskalovou do metra na Dejvické.  Na poslední chvíli, místa k sezení jsou obsazena. Na jednom z nich sedí …

… mladá žena, něco málo přes dvacet, odhaduji.  Zajímavá, neokoukaná tvář. Žádná exkluzivní kráska, spíše typ k pozorování. Spíše  ještě dívka, v jejímž obličeji je nutné eleganci nejprve hledat.

 

Vlastně bych při monitorování jejího půvabu (co jiného má taky muž v metru dělat, než jako v galerii života hodnotit kvalitu Stvořitelova díla u osob něžného pohlaví) ani nezaznamenal, že se doma (či kde prožila noc) nestihla nalíčit, kdyby mě (a ostatní spolupasažéry) na to sama neupozornila.

 

Ze zavazadla totiž vytáhla kosmetické propriety a pustila se do procesu, kterému jeden z příbuzných říká restaurace obličeje. Nejprve si natřela, jen z vnější poloviny, oční víčka, pokračovala  linkami a pak zvýrazněním řas. Na závěr si naimpregnovala tváře.

 

To už  známý hlas v amplionu hlásil příjezd do stanice Můstek. Slečna Neznámá uchopila batoh, brašnu s notebookem a kabelku a zmizela v davu vystupujících.

 

Pokud  jsme až do tohoto okamžiku my muži žili v přesvědčení, že naše ženy před opuštěním rodinné klícky potřebují na líčení minimálně hodinu, byl to omyl. Jak patrno, zvládnout se to dá podstatně rychleji: za dobu, kterou potřebuje vlak pražského metra, aby překonal vzdálenost  mezi  stanicemi Dejvická a Můstek.  Tedy za šest minut.

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00