Umělci deset let po televizní vzpouře

neděle 5. prosinec 2010 11:50

• Blíží se desáté výročí takzvané televizní krize z přelomu let 2000/2001. Výročí bezprecedentní vzpoury pravcovníků televize, která až dodatečně získala požehnání odborů. Ze vzpoury se přes noc stala ta nejvznešenější stávka, jakou si lze představit. Motivem nebylo nic menšího než zachování hodnoty nejvyšší - svobody slova. Na Kavčích horách a na Václavském náměstí šlo tehdy o charakter polistopadové demokracie. Alespoň tak nám to prezentovali ti, kdo se postavili na stranu vzbouřenců - někteří umělci a jiné VIP osobnnosti. V rozporu se smyslem celého toho cirkusu, který měl být vzdorem proti zasahování politiků do  fungování veřejnoprávních médií, se po bok "bojovníků za svobodu" postavili také někteří politici. Tím byla kocourkovská fraška dovršena.

Věděl jsem tehdy to, na co mnozí z aktérů nejspíš ani nepomysleli. Že celým tím tyjátrem nastavili laťku proklatě vysoko. Chtějí-li hrát fér, musejí si přiznat, že vytvořili morálně závazný precedens. Kdykoli se bude v České TV dít něco  zásadně nekalého, co je přiměje k občanskému nesouhlasu, mělo by následovat to, co  v zimě 2000/2001. Mohutné protesty občanů. Nejlépe na obou místech, Kavčích horách i Václavském náměstí.

Říká se, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.  Ať už tomu věříme či nikoli, jisté je jedno. Po deseti letech od vzpoury znovu vidíme mnoho z tehdy aktivních celebrit podepsaných pod otevřeným dopisem, který se kriticky vyjadřuje k dění v České TV. (Viz článek na serveru Lidovky.cz z 3. 12. 2010.) 

Z pozice člověka, který před deseti lety stál na opačné straně než  TV vzbouřenci, a který 31. 12. 2000 podepsal petici za dodržování principů demokratického právního státu, si dovolím položit několik upřímně míněných otázek.

Domnívají-li se pánové Ludvík Vaculík, Zdeněk Svěrák, Jan Rejžek a s nimi další desítky signatářů otevřeného dopisu, že Česká televize se stala ztělesněním klientelismu, pak se nemohu nezeptat: Není toto konkrétní obvinění přinejmenším stejně závažné jako onen údajný vliv, který  na televizi měly mít některé politické strany prostřednictvím vedení Jiřího Hodače?

Tehdy jste kvůlli něčemu, co nebylo jasně prokázané, dokázali přitáhnout občany na demonstrace, kde vyjadřovali podporu myšlenkám vzbouřenců. Mnoho lidí vám uvěřilo, že situace je vážná.

Jste-li dnes přesvědčeni o tom, co v otevřeném dopise uvádíte, nenastal čas uspořádat podobné demonstrace a vyzvat veřejnost, aby vás podpořila? Je-li politický vliv na televizi veřejné služby  oprávněně vnímán jako zlo, není klientelismus zlem právě takovým?

Ptám se tedy: Půjdete demonstrovat, abyste dokázali, že měříte všem stejným metrem?  Pokud odpovíte záporně, ptám se dál: Proč proti Hodačovi tehdy ano a proti Janečkovi dnes ne? 

 

 

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00