Jiří Dienstbier - Vzpomínka

neděle 9. leden 2011 08:38

•  Ano, Jiří Dienstbier byl komunista. Tak jako statisíce jiných Čechů a Slováků. V době, když už komunistou nebyl, zde míněno po listopadu 1989, zastával názory, s nimiž jsem zhusta nesouhlasil. Přesto mu chci na těchto stránkách věnovat malou vzpomínku a vyjádřit uznání.

Jako pravidelný posluchač Svobodné Evropy jsem se poprvé sestkal s jeho jménem v souvislosti s Chartou 77. Patřil k jejím ikonám. Stejně jako Václavové Havel a Benda, Petr Uhl a samozřejmě mnozí další.

 

Svou statečností a občansky pevným postojem na poli lidských práv - a neberme to jako frázi - si získal v tuhých normalizačních časech moji důvěru. Považoval jsem proto za přirozené a správné, že obsadil prestižní post ministra zahraničních věcí první polistopadové nekomunistické vlády.

 

Všichni jsme měli v té době představy, přání, cíle – a také samozřejmě iluze. Ani já, pěšák sametové revoluce, jsem nebyl výjimkou. Ovšem to, co jsem tehdy považoval za nejdůležitější, žádná iluze nebyla: obnovení diplomatických styků mezi Československem a Izraelem.

 

V této záležitosti jsem se dne 11. prosince 1989 obrátil na nového ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera s dopisem, v němž bylo mimo jiné uivedeno:

 

Domnívám se, že přerušení diplomatických styků se Státem Izrael československou vládou dne 10. června 1967 byl chybný krok, který vycházel a byl poplatný jednostranné interpretaci příčin třetí arabsko-izraelské války. Následkem toho došlo v československé politice k upřednostnění neobjektivního a úzce proarabského pohledu na arabsko-izraelský problém, což se projevilo mimo jiné tím, že

 

a) Československo podporovalo převážně ty síly v arabském světě, které usilovaly - a namnoze stále usilují - o likvidaci židovského státu, a to navzdory tomu, že oficiálně československý stát Izraeli právo na existenci nikdy neupíral;

 

b) Československo zaujalo negativní stanovisko ke camp-davidské variantě řešení arabsko-izraelského konfliktu, a to navzdory tomu, že tato varianta přinesla jako zatím jediná alespoň do části blízkovýchodního regionu bezpečný mír;

 

c) ve vztahu k židovskému státu se ve všech československých sdělovacích prostředcích promítala oficiálními místy podporovaná apriorní antiizraelská propaganda, která dosáhla takových rozměrů, jež nesnesou srovnání s propagandou vůči žádné jiné zemi.

 

Toto vše a mnoho dalšího způsobilo, že se v československém vztahu vůči Izraeli vytvořil abnormální stav, který je nadále neudržitelný, stejně tak, jako jsou neudržitelná některá dosud platná stanoviska týkající se blízkovýchodní krize.

 

Protože pan ministerský předseda Marián Čalfa v neděli 10. prosince 1989 na tiskové konferenci řekl, že celá oblast československé zahraniční politiky se začne kvalitativně měnit a nově tvořit, obracím se na Vás s návrhem, aby onen podle mého soudu chybný krok z června 1967 byl v brzké době napraven a aby Československo nabídlo Izraeli obnovení plných diplomatických styků bez jakýchkoli předběžných podmínek. Domnívám se, že by to byl ten nejlepší důkaz obratu k tomu, co pan premiér nazval kvalitativní změnou v československé zahraniční politice.

 

Současně mám za to, že je nutné přehodnotit dosavadní československé stanovisko k celému komplexu otázek souvisejících s arabsko-izraelskou krizí. Pokud bude mít Vaše ministerstvo zájem o mou spolupráci, jsem připraven přispět svým dílem k tomuto procesu předložením vlastního hodnocení arabsko-izraelského problému a návrhu na jeho narovnání. Jsem nezvratně přesvědčen o tom, že případný samostatný českoslovesnký návrh na řešení blízkovýchodní problematiky, k čemuž jsem připraven napomoci, by výrazně přispěl ke zvýšení prestiže a posílení autority naší země v zahraničí. Soudím, že nyní je k tomu nanejvýš příhodná doba."

 

 

Reakce Černínského paláce, kde sídlí ministerstvo zahraničí, byla příznivá. V únoru 1990 mi ředitel sekretariátu ministra Zdeněk Matějka sdělil, že Jiří Dienstbier by se rád blíže seznámil s mým hodnocením arabsko-izraelského konfliktu a s mými návrhy na jeho urovnání a požádal mě, abych mu je zaslal v písemné formě. Stalo se tak v dopise datovaném 2. března 1990.

 

Dlužno dodat, že mezitím, 9. února 1990, podepsal v Praze ministr zahraničí Jiří Dienstbier se svým izraelským kolegou Moše Arensem protokol o obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi.

 

Hlavního cíle, o který jsem celý život usiloval, bylo dosaženo.

 

Právě jsem pobýval na rodinné návštěvě ve Spolkovém Německu, když mi manželka telefonovala, že jsem z ministerstva zahraničí obdržel dopis. Po návratu jsem si v něm přečetl potěšující sdělení:

 

"Pan ministr Vám děkuje za zaslaný materiál, který byl pečlivě prostudován odborníky, zabývajícími se na federálním ministerstvu zahraničních věcí a v Ústavu pro mezinárodní vztahy konfliktem na Blízkém východě. Některé myšlenky, obsažené ve Vašich návrzích, byly využity při přípravě podkladů k návštěvě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky pana Václava Havla v Izraeli. Hodláme je i nadále využívat v práci našeho ministerstva při formulování československé zahraniční politiky vůči oblasti Blízkého východu a při zaujímání stanovisek k izraelsko-arabskému konfliktu."

 

Co jsem si mohl přát víc?

 

Tato epizoda mi vytanula na mysli, když jsem si na internetu přečetl zprávu o odchodu Jiřího Dienstbiera. Muže, kterému navzdory mnoha výhradám, jež vůči němu můžeme mít, patří úcta za statečnost. A uznání za to, že to byl právě on, kdo měl tu čest být klíčovým spoluaktérem historických změn, na které jsme v 80. letech mnozí toužebně čekali.

 

Čest jeho památce!

Lubomír Stejskal

Jiří HermánekA Lída V. tlačena k odpovědi, která je jí nemilá12:2411.1.2011 12:24:34
Jiří HermánekA pět smajlíků Vám Lído V. nic neříká?07:0711.1.2011 7:07:49
TondaRe. Ach jo, ti znalci ceskeho jazyka.22:1510.1.2011 22:15:36
Lída V.Ano, to BY JSEM neřekla.20:5410.1.2011 20:54:35
Jiří HermánekPár poznámek k Lídě V. I Vy Lído, moje oblíbenkyně20:5110.1.2011 20:51:49
josef hejnadokončení10:0310.1.2011 10:03:52
josef hejnaPár poznámek k diskusi.10:0210.1.2011 10:02:35
esterEVA &Jirka B.08:5210.1.2011 8:52:27
Lída V.EVO, před delším časem08:2910.1.2011 8:29:08
Jan za chrta dánRe: Nadpis autorova článku07:3410.1.2011 7:34:11
TondaNo ja nevim EVO jaky styl vy preferujete00:5110.1.2011 0:51:03
Lída V.EVO, obdivuji Vás00:0510.1.2011 0:05:47
EVAUpřesnění23:319.1.2011 23:31:00
Lída V.Pane Buzický,22:289.1.2011 22:28:49

Počet příspěvků: 45, poslední 11.1.2011 12:24:34 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.