Radošovský most - radost i poučení

středa 12. prosinec 2007 13:18

( ( (•) ) )     Nechoď Vašku s českými, ale raději s bruselskými pány na led. I tak by se dal parafrázovat známý epigram Karla Havlíčka Borovského na základě zkušenosti obce Kyselka s opravou historického dřevěného mostu v Radošově v doupovské části Karlovarska. Most slouží veřejnosti v novém kabátě už čtyři roky, stejně dlouhou dobu ale trvala noční můra kolem hrozícího návratu milionových státních dotací věnovaných na jeho opravu.

 

Historie radošovského mostu nad řekou Ohří sahá do druhé poloviny 14. století, kdy jeho stavbu povolil sám Karel IV. Během více než šestisetleté historie most třikrát vyhořel, naposledy v roce 1986, což většina z tamních obyvatel bezpochyby pamatuje. Obnoven  byl roku 2003 – ovšem slavnostní pocity zanedlouho vystřídaly vrásky na čele vedení obce Kyselka, jejíž je Radošov součástí.


Zakopaný pes byl, jak jinak, v penězích . Městečko s necelou tisícovkou obyvatel samozřejmě nemělo přes dvanáct milionů korun na rekonstrukci mostu a tento peněžní handicap řešilo dvěma dotacemi. V roce 2004 ovšem přišla studená sprcha. Finanční úřad požadoval od radnice více než 18 milionů – tedy zpět obě dotace plus šestimilionové penále. (Stát, jak víme, není žádný troškař.) Důvod? Peníze na rekonstrukci památky byly použity po schváleném termínu.


Z hlediska byrokratický pravidel nakládání s veřejnými penězi bylo vše v pořádku, z pohledu zdravého rozumu ovšem nikoli. Je pravda, že během opravy mostu došlo k časovému skluzu, ne však vinou obce, ale kvůli neplnění závazků ze strany původně vybrané firmy. Tato nepříjemná komplikace se dostala až k soudu – a ten Kyselka vyhrála. Most posléze dokončila jiná společnost, ovšem čas se s ohledem na stanovené čerpání dotace zastavit ani vrátit nedal. Nastal boj o to, jaký princip zvítězí: zda suchá řeč paragrafů nebo zmíněný zdravý rozum.

 

 LN-BB-radosov1-zm.jpg

• Dřevěný most v Radošově - po opravě z roku 2003.


Kyselský starosta Josef Janát se musel kvůli selhání jiných hodně pokořit: psát ponížené supliky o odpuštění dluhů, prosit a lobovat – a přitom doufat v dobrou vůli na straně těch v této kauze nejmocnějších, úředníků na ministerstvu financí. Kyselka nakonec uspěla – a jak jinak než za pomoci právníků. Ministerstvo uznalo, že pochybení nebylo takového rozsahu, aby dotaci bylo nutné vracet a v tomto smyslu radnici koncem listopadu 2007 také informovalo.


Konec dobrý, všechno dobré, dalo by se říci – obec dostala ten nejkrásnější vánoční dárek, jaký si mohla přát. Jistě, jenomže z každého příběhu je možné se poučit a tento není výjimkou. Kyselský starosta došel k závěru, že pokud jeho obec bude potřebovat dotace, na stát se už obracet nebude. V regionálním tisku to odůvodnil dostatečně srozumitelně: Pravidla pro čerpání dotací jsou nastavena tak, že jejich příjemci mohou kdykoli nastat problémy.

 LN-BB-radosovguelph1-zm.jpg
 • Podobný dřevěný most stojí v Guelphu v kanadské provincii Ontario. Postaven byl v roce 1992 jako symbol kanadsko-amerického partnerství.


A na koho se může chudá obec obrátit? I v tom má Josef Janát jasno, když říká: Spíše budeme usilovat o získání grantů z Evropské unie, ty jsou pro nás mnohem průhlednější.


Pozoruhodný postřeh, užitečný nejen pro komunální politiky spravující věci veřejné v Kyselce na okraji Doupovských hor.

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00