Kanada 2011: Šokující povolební zemětřesení

úterý 3. květen 2011 09:44

• Kanaďané šli v pondělí 2. května 2011 posedmé k federálním volebním urnám od roku 2000.

Důvodem bylo vyhlášení nedůvěry konzervativní vládě Stephena Harpera v dolní sněmovně. Pro vládu hlasovalo 145 zákonodárců, proti 156 (není známo, zda u toho někdo zpíval). Stalo se 25. března, o den později bylo stanoveno datum voleb na 2. května.

 

Dlužno dodat, že Harperův kabinet byl menšinový: ve 308členné zákonodárném sboru získal v předchozích volbách 2008 143 křesel. K získání nadpoloviční většiny jich potřeboval nejméně o dvanáct více.

 

To se tehdy nepodařilo, a tak pro opozici shodit vládu poté, co byl ministrem financí Jamesem Flahertym přednesen návrh rozpočtu na fiskální období 2011-2012, s nímž nesouhlasila, nebyl takový problém.

 

Připomeňme výsledek federálního hlasování z října 2008.

 

Do parlamentu se dostaly čtyři strany s tímto ziskem mandátů:

Konzervativci … 143

Liberálové … 77

Québecký blok … 49

Noví demokraté … 37

 

Kromě toho zasedli ve sněmovně v Ottawě dva nezávislí. Volby 2008 znamenaly vzestup hlasů pro konzervativce (ze 124), mírně si polepšila Nová demokratická strana (z 29), mírně pohoršil blok hájící zájmy Québecu (z 51) a zcela propadla Liberální strana (v roce 2006 získala 103 mandátů). To se projevilo i ve změně lídra. Zatímco zbývající parlamentní strany posílají do voleb stále tutéž tvář jako před dvěma a půl rokem, z čela liberálů se musel pakovat Stéphane Dion a na jeho místo nastoupil Michael Ignatieff, potomek ruské šlechty.

 

Zde je přehled dalších lídrů:

 

Konzervativní strana … úřadující premiér Stephen Harper

Québecký blok … Gilles Duceppe

Nová demokratická strana … Jack Layton

 

Ačkoli v kanadském většinovém systém mají pramalou šanci na zvolení, usilují o přízeň obyvatel další strany a straničky – celkem jich je třináct. Představují široké spektrum názorů: jsou mezi nimi zelení, dvě komunistické strany, separatisté usilující o odtržení západních provincií (Western Block), strana hlásící se ke křesťanskému odkazu (Christian Heritage), obdoba naší pirátské strany, libertariáni, odpůrci neoliberalismu, ochránci práv zvířat, odpůrci zákazu marihuany (Marijuana Party) nebo strana domorodců (First Peoples National Party of Canada).

 

Nicméně hlavní pozornost byla upřena k otázce, zda volby vůbec něco vyřeší. Tady zda Harper získá nadpoloviční většinu. Podle posledního předvolebního průzkumu zveřejněného na webu Electionprediction.com 2. května nad ránem by Kanaďané hlasovali takto:

 

Konzervativci … 146 mandátů

Noví demokraté … 65

Liberálové … 63

Québecký blok … 33

Nezávislí … 1

 

 

Konečné výsledky

 

Čas 10:16 SELČ

Konzervativci (CP) … v přepočtu na mandáty 167/+24 – nadpoloviční většina

 

Noví demokraté (NDP) … 102/+65 – nová loajální opozice

 

Liberálové (LP) … 34/-43

 

Québecký blok (BQ) … 4/-45

 

Zelení … 1/+1

 

Celkem … 308/nadpoloviční většina … 155

 

Volební účast … 61,4%

 

Co tato čísla znamenají: Kanada prožila neuvěřitelné politické zemětřesení. Druhý květen 2011 znamená milník v dějinách tamního federálního parlamentarismu.

 

Zpráva č. 1:

Část opozice krutě doplatila na to, že vyvolala předčasné volby. Harperovi konzervativci získali od voličů to, co tak naléhavě potřebovali – nadpoloviční většinu.

 

Zpráva č. 2

Volby překreslily politickou mapu Kanady v tom smyslu, že poprvé, v případě vítězství konzervativců, nejsou druhou stranou v pořadí liberálové, ale Nová demokratická strana. Její muž č. 1., nikoli šéf liberálů, se tak stává lídrem loajální opozice.

 

Zpráva č. 3

Liberálové a québečtí separatisté utrpěli totální debakl. Nejenže přišli o 43 (lib.), resp. 45 (Québecký blok) mandátů, ale do sněmovny se nedostali ani jejich lídři (viz níže).

 

Zpráva č. 4

Do dolní sněmovny se kromě dosavadních čtyř partají dostali díky vítězství svého lídra Elizabeth Mayové v domácím volební obvodu také Zelení.

 

 

JAK DOPADLI LÍDŘI

Stephen Harper – dosavadní premiér s lídr Konzervativní strany

Ve svém obvodu Calgary – jihozápad suverénné zvítězil … 75% hlasů.

 

Michael Ignatieff – lidr Liberální strany

Poražen (35,1%) ve svém obvodu Etobicoke-Lakeshore konzervativním kandidátem B. Trottierem (40,4%). Do sněmovny se nedostal.

 

Jack Layton – lídr Nové demokratické strany

Ve svém obvodu Toronto – Danforth přesvědčivě zvítězil (60,5%)

 

Gilles Duceppe – lídr Québeckého bloku

Ve svém obvodu Laurier-Sainte Marie poražen (35,9%) kandidátkou Nových demokratů Helenou Laverdiérovou (46,6%). Do sněmovny se nedostal.

 

Elizabeth Mayová – lídr Zelených

Zvítězila ve svém obvodu Saanich – Gulf Island (46,3%). Usedne ve sněmovně.

 

 

 

 

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00