Už jste se vmihli v nelibosti?

pátek 18. listopad 2011 00:37

•  aneb Jakou řečí to vlastně mluví?

Chtějí moc - a když vyhrají demokratické volby, získají ji. Od občanů pak dostanou právo ovládat jejich životy a určovat mnohá jeho pravidla. Není jich příliš - těch pravidel, nařízení, zákonů, vyhlášek? Víc než je zdrávo? Možná, nejspíš ano. Téma pro seriózní diskusi.

 

Co máme právo po nich žádat? Po politicích. A má vůbec smysl něco po nich žádat?

 

Aby se chovali mravně? Aby si uvědomili, že mají jít příkladem? Aby svým jednáním a chováním přestali dehonestovat ctihodné instituce, do nichž byli vůli lidu vybráni? Aby nám neztěžovali každodenní zápas s deziluzí, že étos sametové revoluce byl naplněn obsahem, kvůli němuž jsme v Listopadu klíči necinkali?

 

Každý z nás by na toto téma mohl napsat obsáhlý text.

 

Mnohokrát jsme to už slyšeli: když žerou, tak ať u koryt aspoň nemlaskají. Toto ale není můj styl vyjadřováním; nabízím jinak formulovaný požadavek. Když už se chtějí hřát na výsluní politického Olympu, měli by mluvit tak, aby jim normální lidé rozuměli.

 

Není to nic nového, přesto mám pocit, že je načase se ozvat. Říká-li ministr vlády (!) Martin Kocourek, že „odklonil“ peníze kvůli rozvodu, můžeme se tomu pousmát, případně zvednout obočí. Z použité formulace se ještě dá vytušit, co tím chtěl básník říci.

 

Přijde-li ale do studia veřejnoprávní televize Martin Doktor vysvětlovat svůj zásadní životní krok, odchod z ODS, jejíž byl dosud významnou tváří, měl by mluvit tak, aby si člověk nemusel s Felixem Holzmannem říci (s prominutím) – buď jsem blbej já, nebo on.

 

Poslanec (!) Doktor v širší souvislosti týkající se jmenování Martina Kuby nástupcem exministra Martina Kocourka hovořil v televizi o „rituálním vykrvení osobností Jihočeského kraje“. Co to je „tatarštinu“? Nešlo by to říci tak, aby diváci živého televizního rozhovoru věděli o čem mluví?

 

Anebo Doktorovo vyjádření z téhož dne pro novináře (na adresu premiéra): „Pokud nevidí dostatek ponaučení v příbězích lidí, kteří se vmihli v nelibosti doteku medúzy pana doktora Martina Kuby … .“

 

Chápete po přečtění těchto slov, o čem  je řeč?

 

Nejspíš je to tak: dojde-li k vykrvení občanů, kteří se vmihli v nelibosti doteku medúzy našich politiků, pak ano - (další Doktorova perla) výnosem nemůže být nic jiného než dlouhodobá ztráta .

 

Ale vážně. Když už chtějí vládnout, měli by alespoň směrem k nám, tedy v médiích, mluvit tak, aby se to dalo pochopit

 

Chceme toho snad příliš?

 

 

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00