Za Charlesem Colsonem

neděle 22. duben 2012 13:05

• Sotva jsem tu zprávu na internetu zaznamenal, vytanula mi na mysli jeho kniha Born Again. Vyšla i česky. Pod názvem Znovuzrozený.

A Charles Colson znovuzrozeným křesťanem byl. Prožil to, co před dvěma tisíci lety Saul z Tarsu. A po něm v průběhu věků tisíce, statisíce, miliony dalších. Totální proměnu života. Pokání ve smyslu změny smýšlení. Ze Saula se stal Pavel. Apoštol Pavel. Jeden ze sloupů nově se rodícího náboženství – křesťanství. Jeho prvotní podoby, biblické. Nikoli pozdější, deformované.

 

Média dnes, v souvislosti se zprávami o Colsonově o skonu, vesměs připomínala negativní úsek jeho života. Objevilo se označení „génius zla“. Někdejší poradce prezidenta Nixona byl namočen do aféry Watergate – a patřil k těm, kdo kvůli svému angažmá v této neblahé záležitosti skončii ve vězení.

 

Některé servery zmínily Colsona nejen jako Saula, ale zaznamenaly jeho pavlovskou proměnu. Prý patřil na seznam nejvlivnějších amerických „evangelíků“ sestaveným časopisem Time. Ano. S drobnou opravou: nikoli evangelíků, ale evangelikálů. Tedy: znovuzrozených křesťanů.

 

Co se s Colsonem vlastně stalo?

 

Autentické svědectví nalezneme v jeho knize Loving God, která vyšla v roce 1983. Charles Colson píše:

 



Ten večer (na začátku června 1973 po setkání se svým přítelem křesťanem – pozn. L. S.) jsem stál před svým vlastním hříchem - tedy nejen před veškerou špínou spojenou s aférou Watergate, ale s hříchem hluboko ve svém nitru, se skrytým zlem, které žije v každém lidském srdci. Bylo to bolestné a nebylo úniku. Volal jsem k Bohu a cítil jsem se neodolatelně přitahován do jeho náruče. Onoho večera jsem svůj život odevzdal Ježíši Kristu a začalo největší dobrodružství mého života.

Odpověď: Colson se stal křesťanem. To ho od vězení nezachránilo, za mřížemi strávil čas od 9. července 1974 do konce ledna 1975. Obrácení, znovuzrození a víra měly zásadní význam pro jeho osobní život.
Člověk může v životě udělat chybu. Může sloužit dobré věci (americké demokracii) špatným způsobem. Musí ale mít šanci k nápravě. Nikoli se otřepat – a pokračovat dál dosavadním způsobem. Pravé pokání znamená: byl-li jsem zlodějem, pak vrátím ukradené a trestné činnosti zanechám.
Charles Colson je pro mě synonymem existence takovéto šance. Synonymem nového začátku, nové naděje. Můžeme padnout, třeba i hodně hluboko. Ale na Colsonově příkadu vidíme, že je možné povstat a jít dál. Jistě: jinou cestou, s jiným pohledem a diametrálně odlišnými názory než jaké jsme zastávali v okamžiku pádu. S jiným posláním, jinými cíli, jiným angažmá.
Tímto směrem se ubíraly mé myšlenky ve chvíli, kdy jsem se dočetl, že Charles Colson zemřel. Patří k osobnostem, jejichž příběh mě nejvíce ovlivnil. Jako bych v jeho životě slyšel ozvěnu dávných Ježíšových slov adresovaných prostitutce přistižené při činu, za který Mojžíšův zákon velel kamenovat: Jdi a nehřeš více!


Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00