Kamenná svatba: "Krásné a neskutečné"

středa 2. duben 2008 22:08

•6|5•  Ne každému je dopřáno dožít se věku, kdy devadesátka je na dohled. A ne každému je dáno prožít 65 let ve vydařeném partnerském svazku. Dva lidé, které takové štěstí potkalo, oslavili minulý víkend v Chebu takzvanou kamennou svatbu. Marie a Ladislav Aišmanovi.

 

Je to velice krásné a neskutečné,“ vyjádřila své pocity na adresu babičky s dědečkem jedna z  jejich vnuček. Ta nejstarší. Má pravdu. Šedesát pět let v jednom spokojeném manželství je z pohledu dnešní statistiky rozvodovosti něco neskutečného, jakoby z jiného světa. Recept na úspěch mají oba oslavenci jednoduchý. Zahrnuje lásku, toleranci a vzájemnou úctu. Nic originálního, dalo by se říci. Přesto ale: není právě nedostatek tolerance a vzájemné úcty po prvotním vášnivém zamilování jedním z důvodů toho, proč poměry v našich rodinách nepůsobí tím nejutěšenějším dojmem?


Jistě lze namítnout, že dnes to mladé začínající páry nemají nikterak snadné. Obstarat si bydlení a práci, uživit rodinu a přitom vyhovět náročným požadavkům moderní doby není jednoduché. V tom se jistě shodneme. Položme si ale otázku: měli snad manželé z našeho příběhu a lidé jim podobní snadnější cestu životem? Rozhodně ne, spíše naopak. Pohleďme na několik milníků z jejich bohaté pouti po tomto světě.


Narodili se za první republiky, záhy přišla hospodářská krize, pak Mnichov a nacistická okupace. Zažili válku, po krátkém vydechnutí nástup totality, ve třiapadesátém měnovou reformu, naději během pražského jara a sovětskou invazi. Následovala šeď normalizace a teprve v letech zaslouženého odpočinku se dožili obnovy demokracie – jistěže se všemi peripetiemi, které transformaci ekonomiky provázely. Tak rozmanitá byla desetiletí těchto vlastně obyčejných lidí. Opravdu obyčejných?


Ne tak docela. Mladším generacím mohou totiž lépe než třeba někteří současní politici posloužit jako viditelný příklad toho, jaká hodnota se může skrývat pod prostými názvy manželství, rodina, věrnost. A že harmonické partnerství mezi mužem a ženou, v dobrém i ve zlém, není pouhá chiméra. Ladislav a Marie Aišmanovi z Chebu nejsou ale inspirací pouze pro své dva syny, vnoučata, pravnoučata a širší rodinu.


Tajemství, v němž je zakódován úspěch jejich bez nadsázky šťastného manželství, vlastně žádným tajemstvím není. Recept jsme  o pár řádků výše už viděli – napsaný červený na bílém. Nejdůležitější je láska, tolerance a vzájemná úcta. Nic z toho není odepřeno ani nám ostatním. I když jistě – láska je velký a poněkud komplikovaný dar. Je-li ale podpořen tolerancí a vzájemnou úctou, může vydržet hodně dlouho. Dá-li Bůh, třeba pětašedesát let. Nedávná kamenná svatba v Chebu byla výmluvným svědkem toho, že něco takového nepatří pouze do říše pohádek.

 

Zní to celé možná zajímavě, ale většině uší staromódně. Přesto je to pravda. Aišmanovi nám svojí zkušeností vzkazují: Dá se žít i jinak.


Když to dokázali oni, proč ne my?

• • •

Lubomír Stejskal

Láladekadent08:588.4.2008 8:58:14
dekadentad J.N. a L.St.08:064.4.2008 8:06:47
Lubomír StejskalPro dekadenta19:003.4.2008 19:00:45
Lubomír StejskalPro Emigranta18:483.4.2008 18:48:25
Jiří NavrátilDekadente já jsem ze Sokolova ...17:413.4.2008 17:41:35
Josef HejnaV devadesátých létech jsem oddával.11:503.4.2008 11:50:09
dekadent.....07:493.4.2008 7:49:19
EmigrantStejskale,00:433.4.2008 0:43:36

Počet příspěvků: 8, poslední 8.4.2008 8:58:14 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.