Na okraj rozsudku v kauze "Fridex"

středa 27. únor 2013 15:07

• Dnes odpoledne jsme se dozvěděli konečný verdikt. Žena z Nejdku v Krušných horách si za pokus otrávit dceru fridexem odsedí sedmnáct let.

Připomeňme, že původně byl odsouzena k pětadvaceti letům, v procesu odvolání se „hledání toho správného“ počtu let za mřížemi v rámci spravedlivého trestu ustálilo na čísle sedmnáct.

 

Laická veřejnost má s tuzemskou justicí, a zejména s vynášenými tresty, nejeden problém. Ať se to soudcům líbí nebo nelíbí, přemýšliví lidé se budou vždycky ptát. Třeba takto: Proč žena z Nejdku dostala sedmnáct a ne třeba osmnáct nebo šestnáct let? Čím se při volbě počtu let za katrem, mohou-li se pohybovat v zákonem stanovených limitech (což je prakticky vždy), soudci řídí? Nepřipomíná to v mnoha ohledech krasobruslení? Jsou to navýsost laické, nicmémě legitimní otázky „z podhradí“ (a nejen hospodského).

 

Justice musí také počítat s tím, že lidé budou do svého uvažování o výstupech ze soudních síní zahrnovat „precedenční“ prvek. Tedy že budou srovnávat.

 

Docela konkrétně. Krkavčí matka z Nejdku byla za svůj ohavný čin s definitivní platností potrestána sedmnácti lety vězení. Proti tomu nelze v zásadě nic namítat. Jenomže pozor. Protože dívka díky Bohu přežila, mělo by ode dneška platit, že každá úmyslná dokonaná vražda (tzn. pokud jejím výsledkem bude ztráta života) musí být „oceněna“ vyšším trestem než sedmnácti lety ztráty svobody. Tak velí logika zdravého rozumu.

 

Nebude-li tomu tak, pak každý budoucí verdikt v kauzách dokonaných úmyslných vražd, který bude znít na sedmnáct let vězení nebo méně, může veřejnost právem považovat za nespravedlivý.

 

Hypotetický příklad: Zloděj pronikne do bytu seniorky, ubodá ji k smrti - a pak ho někdo vyruší a on bez lupu uteče. Definitivní trest: 14 a půl roku ve vězení v takové či makové nápravné skupině. Pokud by soudci jakkoli odborně (právně) zargumentovali tuto výši, odpovědí občanské veřejnosti vždy bude: V porovnání s případem ženy z Nejdku je to málo. A bude to pravda.

 

Vyčkejme, sledujme a uvidíme …

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00