Půjde Václav Klaus příkladem?

čtvrtek 24. duben 2008 14:58

•  K příspěvkům z pera hlavy státu publikovaným v Lidových novinách přistupuji se zvláštní úctou a čtu je obzvlášť pozorně. Bylo tomu tak i v případě Úhlu pohledu ze dne 24. dubna 2008, uvedeného pod nadpisem Kdy a kde je třeba demonstrovat? Přesto si nemohu odpustit poznámku: to, k čemu Václav Klaus pány Rumla, Bursíka, Mejstříka, Šinágla a další vyzývá, je slušně řečeno problematické. A to hned z dvojího hlediska.

Především proto, že není v silách žádného českého antikomunisty „ohlídat“ všechny západní univerzity a permanentně kádrovat jejich pedagogický sbor. Ostatně i pan prezident přiznává, že kniha Evropa v období dvou světových válek od od Volkera R. Berghahna z Columbia University(CU) se mu dostala do ruky náhodou. (Ani on tedy neví a nepřečte všechno.) Kladu otázku: znal Václav Klaus před tím, než si kontroverzní publikaci prostudoval, neméně kontroverzní názory historika Berghahna? A i kdyby ano, je to důvod k tomu, aby vyčítal českým antikomunistům, že oni o jeho působení na CU nevědí? A jak si může být jist tím, že Ruml, Bursík a spol. tohoto profesora historie neznají? Ptal se na to osobně každého z těch, koho ve svém článku jmenoval? Tady bych byl s osobním útokem proti komukoliv obezřetnější.


Ještě problematičtěji se mi jeví nepřímá výzva pana prezidenta, že by jmenovaní pánové snad měli v N. Y. před budovou CU protestovat proti tomu, že tam profesor Berghahn učí. Akademická půda v demokratických zemích(a mělo by tomu tak být kdekoli na světě)je posvátným svobodným územím a je věcí toliko konkrétní univerzity, nota bene privátní, koho přijme od svého pedagogického sboru, případně koho z něj vyloučí(viz případ Warda Churchilla z University of Colorado, loni propuštěného primárně nikoli za názory, ale za plagiátorství a zneužití postavení). Lidí s kontroverzními, ba extrémními názory působí na západních vysokých školách celá řada. Ba co horšího, některé univerzity poskytují své prostory k pořádání obskurních kampaní, jakou byl v únoru Týden izraelského apartheidu, konaný mimo jiné na třech vysokých školách v kanadském Torontu. Židovský stát, jediná skutečná demokracie na Středním východě, zde byl vykreslen jako rasistický utlačovatelský stát, který nemá právo na existenci. To k hlasitému protestu přímo vybízí. Na druhou stranu ale – nejsou právě takovéto akce, a lidé jako profesor Berghahn, nezbytnou daní za hodnotu nejposvátnější, tu úžasnou míru svobody slova, které se na Západě těšíme?


Koneckonců, je Václav Klaus ochoten jet protestovat před jakoukoli univerzitu svobodného světa jenom proto, že na její půdě přednášejí o globálních změnách klimatu dogmatičtí „věrozvěstové Kjóta“? Pokud ne, proč v principu k témuž, byť v jiné záležitosti, vyzývá své názorové oponenty?

•••



Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00