Letní seriál: Vzpomínky rozhlasového posluchače (II)

sobota 2. srpen 2008 08:13

• Část druhá - mateřština a taje éteru


Je přirozené, že aktivní rozhlasový posluchač věnující se DX hobby kdekoli na světě se snaží ulovit co nejvíce stanic ve své mateřštině. Ani já jsem nebyl výjimkou a věnoval dlouhé měsíce tomu, aby zjistil, kde a kdy která rádia česky a také slovensky vysílají.


Rozhlasová misie

Jako člověka vychovaného ve víře mě zajímalo na prvním místě křesťanské vysílání. Zde jsem byl záhy uspokojen objevením Trans World Radia(TWR) sídlícího v Monte Carlu. Ovšem vůbec první QSL lístek, který jsem držel v ruce, byl v polovině 70. let z IBRA Radio. Tato společnost, zmíněné TWR a další níže uvedené stanice nevysílaly živě, ale přenášely záznamy duchovních programů připravovaných na různých místech na Západě. Z hlediska DX hobby bylo důležité umístění vysílače. TWR kromě Monte Carla přenášelo relace pro Československo z karibského ostrůvku Bonaire patřícího Nizozemským Antilám, asociace IBRA využívala zařízení Radia Trans Europe v Portugalsku. Ze stejné lokality vysílalo také Radio Stephanus. K výčtu českého a slovenského náboženského vysílání z té doby, které jsem běžně poslouchal(hovoříme o druhé polovině 70. let a celé osmé dekádě 20. století), dále patří program Poznejte Pravdu přenášený Radiem Luxembourg a pořady stanice HCJB z jihoamerického Ecuadoru. Všechny tyto programy patří do skupiny protestantského vysílání. Vedle nich bylo možné vyladit katolický Vatikánský rozhlas. Každá z těchto relací trvala obvykle patnáct až třicet minut a všechny byly vysílány na krátkých vlnách. Některé pořady stanic Trans World Radio, Radio Luxembourg a Radio Vatican bylo možné vyladit také na středních vlnách.


Užitečné retranslace

Zmíněné Radio Trans Europe, nacházející se v portugalském městě Sines, mělo charakter retranslační stanice(relay station). Nevysílalo vlastní pořady, ale pronajímalo své krátkovlnné zařízení k přenosům relací jiných rozhlasových společností. Vedle asociace IBRA to bylo Adventist World Radio, německá Deutsche Welle, Radio Japan a také kanadská zahraniční rozhlasová služba Radio Canada International(RCI). Vzhledem k charakteru šíření krátkých vln odrážejících se od ionosféry(viz předchozí část tohoto seriálu) je taková výpomoc nanejvýš výhodná. Například RCI kromě domácích vysílačů v Sackville na Novém Brunšviku a v portugalské lokalitě Sines využívalo v polovině 80. let krátkovlnné zařízení v britském Daventry. Také odtud byla přenášena do střední Evropy populární relace Kanada volá Československo. Naproti tomu BBC a Deutsche Welle měly k dispozici kanadské vysílače v Sackville pro přenosy svých pořadů určených posluchačům na západní polokouli.


Pro lovce rozhlasových dálek měla znalost umístění vysílače zásadní význam. Například od konce 70. let vysílala Kanada v období podzim-zima česky a slovensky v 18,30 hodin GMT(světový čas) na pěti krátkovlnných frekvencích – v pásmech 16, 19 a 25 metrů ze Sackvillu a na 41 a 49 metrech z Daventry. Pro DXery byl přirozeně hodnotnější příjem signálu z vysílače Sackville na kanadském východním pobřeží, neboť to je od českých zemí a Slovenska nesrovnatelně dál než středoanglické Daventry ležící „kousek“ za kanálem La Manche. Podobně si při přenosech do Evropy pomáhal Voice of America(VoA). Krátkovlnné relace pro československé posluchače vysílal prostřednictvím retranslačních stanic umístěných ve Wooffertonu v Anglii, bavorském Mnichově a v Tangieru na severu Maroka.


Posluchačův rok

Nyní se zastavme u jednoho pravidla, které si musí každý krátkovlnný posluchač osvojit jako jedno z nejdůležitějších. Velké množství stanic nevysílá celoročně na stejných kmitočtech, ale upravuje svůj rozvrh frekvencí podle toho, jak se na krátkých vlnách mění podmínky šíření. Kalendářní rok je rozdělen na čtyři základní vysílací období. Dvě dlouhá – zimní se počítají od listopadu do února a letní od od května do srpna. Zbývající dvě krátká jsou vymezena měsíci březen-duben a září-říjen. Obecně platí, že v letních měsících je možné vysílat v pásmech 13, 16 a 19 metrů dlouho do noci, zatímco v zimním období se na těchto pásmech s přibývajícími hodinami signál postupně ztrácí, až ve večerním čase zcela zmizí. Pak je nutné přeorientovat se na pásma 25 a 31 metrů. Toto je jeden z mnoha posluchačských poznatků. Problematika šíření rádiových vln je ovšem mnohem složitější a neobejde se bez odborných výpočtů, jejichž výsledky umožňují technikům v jednotlivých stanicích vytvořit takový vysílací plán, aby signál v místě přijmu byl co nejlepší, i když urazí po odrazech v ionosféře tisíce kilometrů Nemá ovšem smysl zastírat, že krátké vlny jsou – a před čtvrtstoletím byly nesrovnatelně víc - stanicemi přehuštěny a že signál je málokdy tak kvalitní, jak by si vysílací společnosti i posluchači přáli. Vzájemné interference, kdy jedna stanice ruší byť neúmyslně druhou, časté úniky, silný šum a nejrůznější druhy nežádoucích signálů – to vše je nedílnou součástí krátkovlnného rozhlasového provozu. K tomu v letech studené války přistupovalo ještě záměrné elektronické rušení(jamming).


Další komplikace nastala, když byl roku 1978 zaveden v Československu letní čas. Některé stanice vysílající z ciziny česky a slovensky se mu přizpůsobily, jiné nikoli, a tak poslední neděli v březnu nastal každoročně v éteru „organizovaný chaos“. Část rozhlasových společností vysílala přes léto své relace ve stejných časech(měřeno časem platným v republice) jako v zimě, část nikoli, a v těchto případech se po zavedení letního času automaticky posunul začátek vysílání o hodinu dopředu. Kupříkladu Radio Canada vysílalo od října do března v 19,30 a v době platnosti letního času ve 20,30 pražského času. K normálu se vše vrátilo zase až poslední neděli v září, kdy v republice letní čas skončil.


(Pokračování příště)

 

PŘEDCHOZÍ DÍL:

•  Část první - pro otevření klikněte SEM

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Lubomír Stejskal

Ročník 1956. Nejen internetový publicista, odkojený psaným i mluveným slovem, k jehož kultivované podobě chová hlubokou úctu. Vždyť ... na počátku bylo Slovo. Nejoblíbenější relax: Fotografování ryb pod hladinou Rudého moře. Od 11. 7. 2012 jsem aktivní na blogu iDNES.

REPUTACE AUTORA:
0,00